Pojmenování obce a první zprávy o ní

Původ a význam názvu

Pojmenování naší obce – Trstěnice – je nesporně slovanského původu. Shodli se na tom naši přední historici a jazykovědci. Základem je tvar TRbST, což znamená třtinu, rákos nebo vodu tekoucí rákosím. Odtud se přeneslo pojmenování na ves ležící u takové vody.

Na Moravě a ve Slezsku máme tento tvar v místních jménech měst a obcí, jako jsou Třešť, Třinec, Třeštice či Třeština. V Čechách toto jméno nesou tři obce, a to ves u Jičína, obec u Chodové Plané a nejznámější Trstěnice u Litomyšle, kudy procházela první dopravní spojnice mezi Čechami a Moravou.

Z ostatních slovanských zemí je toto pojmenování známo ve Slovinsku (Trestěnica), na Slovensku je to velká obec Trstená a v Rusku ves Trostena.

První písemné zmínky a vývoj názvu

První písemná, latinsky psaná zpráva o našich Trstěnicích pochází z roku 1247. V ní je naše obec pojmenována Stehenitz, ale později se v různých listinách píše i jinak – např. v roce 1353 Trzstyenicz.

Německé pojmenování obce se odvozuje od české předlohy Trstěnice, kde pro Němce obtížně vyslovitelná skupina „Trstěn“ byla zkrácena na „Sten“ a do domněle spisovné podoby převedena jako Stignitz.

Dodnes, především starší generací, je obec označována jako Křtěnca či Křtěnice. Úředně jsou tyto názvy uvedeny za sebou v roce 1846 takto – nejdříve německy Stignitz, pak česky Křtěnice, kdysi Třtěnice. Pojmenování Křtěnca je mnohými odvozováno od toho, že zde v 16. století sídlila silná novokřtěnská komunita.

Dnešní oficiální pojmenování obce Trstěnice je z roku 1925, kdy název Křtěnca byl zrušen a nahrazen názvem dodnes užívaným. Nebylo to na začátku Československa nic nového, že se název obce vracel k původnímu znění. Do uvedeného roku se např. sousední obec Morašice psala Morasice, jiná sousední obec Džbánice se psala Žbánice atd.

Místní nářečí a zvyklosti

Starší generace stále mluví hanáckým nářečím znojemského typu, v němž se redukuje „i“ na „e“ (např. cibule – cebola). V okolí se říká, že se v Trstěnicích mluví na „ó“ – např. tróva = tráva, oproti třeba Skalici, kde se mluví na „á“ (tráva = tráva).

Mluví se také krátce – např. žaba znamená nejen žába, ale také děvče do 10 let (děvčeti nad deset let se říká slota). Podobně se řekne lidově mocha = moucha, ale může to být i včela. Cize znějící trstěnické příjmení Stix se v místní výslovnosti řekne Štyksa (toto příjmení je odvozeno od Štika).

V Trstěnicích také zpěvně volají „Helehó, Koba Kobů“. Proto se také trstěnickým v okolí lidově říká Kobi (tj. Kubové, Jakubové).