Změna velikosti písma

Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie obce > Pojmenování obce a první zprávy o ní

Pojmenování obce a první zprávy o ní

Pojmenování naší obce - Trstěnice - je nesporně slovanského původu. Shodli se na tom naši přední historici a jazykovědci. Základem je tvar TRbST, což znamená třtinu, rákos, vodu tekoucí rákosím. Odtud se přeneslo pojme-nování na ves ležící u takové vody.
Na Moravě a ve Slezsku máme tento tvar v místních jménech měst a obcí, jako jsou Třešť, Třinec, Třeštíce, Třeština, atd. V Čechách toto jméno nesou tři obce, a to ves u Jičína a obec u Chodové Plané; nejznámější jsou Trstěnice, obec u Litomyšle, kudy procházela první dopravní spojnice mezi Čechami a Moravou.
Z ostatních slovanských zemí je toto pojmenování známo ve Slovinsku (Trestěnica), na Slovensku je velká obec Trstená a v Rusku ves Trostena.
První písemná latinsky psaná zpráva o našich Trstěnicích pochází z roku 1247; v ní je naše obec pojmenována Stehenitz, ale později se v různých listinách píše i jinak - např. v roce 1353 Trzstyenicz.
Německé pojmenování obce se odvozuje od české předlohy Trstěnice, kde pro Němce obtížně vyslovitelná skupina Trstěn byla zkrácena na Sten a do domněle spisovné podoby převedena jako Stignitz.
Dodnes, především starší generací, je obec označována jako Křtěnca, Křtěnice. Úředně jsou tyto názvy uvedeny za sebou v roce 1846 takto -nejdříve německy Stignitz, pak česky Křtěnice, kdysi Třtěnice.
Pojmenování Křtěnca je mnohými odvozováno od toho, že zde v 16. století sídlila silná novokřtěnská komunita (viz dále).
Dnešní pojmenování obce TRSTĚNICE je z roku 1925, kdy název Křtěnca byl zrušen a nahrazen názvem dodnes užívaným. Nebylo to na začátku Československa nic nového, že se název obce vracel k původnímu znění. Do uvedeného roku se např. sousední obec Morašice psala Morasice; jiná sousední obec Džbánice se psala Žbánice, atd.
Starší generace stále mluví hanáckým nářečím znojemského typu, v němž se redukuje i na e, např. cibule - cebola. V okolí se říká, že se v Trstěnicích mluví na ó - např. tróva = tráva oproti třeba Skalici, kde se mluví na á -tráva = tráva. Mluví se také krátce - např. žaba, tj. nejen žába, ale také děv-če do 10 let - děvčeti nad deset let se říká slota. Podobně se řekne lidově mocha = moucha, ale může to být i včela. Cize znějící trstěnické příjmení Stix se v místní výslovnosti řekne Štyksa, toto příjmení je odvozeno od Štika.
V Trstěnicích také zpěvně volají "Helehó, Koba Kobů". Proto se také trstěnickým v okolí říká Kobi, tj. Kubové, Jakubové.