Osídlení v pravěku

Pravěk - nálezy z šera dávných věků

Pravěk představuje nejen nejstarší, ale i nejdelší dobu lidských dějin.
V našich podmínkách je pravěk odhadován na 600 000 let.
Poněvadž se ponejvíce zachovaly stopy po člověku ve formě kamenných nástrojů, dělíme pravěk zhruba na starší dobu kamennou - paleolit - a na mladší dobu kamennou - neolit. Ke konci neolitu začal člověk vyrábět a využívat nástroje a zbraně i z kovů (měď, bronz, železo).
Člověk také k uhájení svého života využíval i jiných hmot, než je kámen, jako jsou dřevo, textil, kosti, hlína aj. Nálezy z těchto materiálů nejsou tak časté. Výjimku tvoří především nálezy člověkem ztvárněné a zdobené z hlíny. Keramika tak dále člení jak neolit, tak i doby kovové na další časové úseky lidských dějin. Proto se mluví např. v neolitu o kulturách keramiky lineární, vypíchané, moravské malované. Je to vše proto, že nevíme, jakou řečí mluvili tvůrci uvedené keramiky, proto je dělíme podle tvaru a výzdoby keramických výrobků.
Prozatím nemáme z území dnešního trstěnického katastru žádné nálezy z paleolitu.
Teprve s příchodem zemědělského lidu ze zemí Blízkého Východu (z dnešního Iráku, Sýrie a Libanonu) nálezů po prvních našich zemědělcích přibývá. Stalo se tak v neolitu, tj. zhruba před 5 500 - 4 000 let př. Kr., kdy byly na Znojemsku osídleny úrodné a přitom agrotechnicky nená-ročné půdy.
První naši zemědělci pěstovali obilí (pšenici a ječmen) a luštěniny. Podle odborníků na neolit potřebovala tehdejší 3-4 členná rodina 600 - 800 kg zrnin za rok. Toto množství mohlo být získáno z 2 - 2,7 ha obdělané plochy. Je však třeba hned dodat, že uvedené plodiny nebyly jedinou stravou prvních země-dělců. Titíž odborníci také odhadují výšku tehdejších lidí - muži měli být vysocí 162 - 173 cm, ženy pak 151 - 160 cm.
První zemědělci u nás také zakládají první stálá sídliště a pohřebiště. Nemuselo to však být přímo na území dnešních obcí, ale v okolí.
První nejasnou zprávu o popelnicích v trstěnickém katastru máme z roku 1884.
V tom roce panští pacholci při hloubení jam na prizny pro řepu v "Rasovém
Krámku" (Pečánka?) našli několik popelnic. Jednu z nich řídící učitel Ant. Adam zaslal v roce 1888 Moravskému muzeu v Brně ostatní popelnice měl dostat mladý hrabě z Wallisu, který v té době bydlel v Trstěnicích. U popelnic měly být "bronzové kroužky a spony"; v jedné popelnici pak měly být i kos-ti "jako z dítěte".
Další zprávy z dějin pravěku pořízené odborníky jsou mnohem přesnější.
Nedaleko Džbánic byl v roce 1937 u neolitického sídliště objeven řídícím učitelem J. Horňanským v hloubce 1 metru hromadný hrob. V prostorné jámě leželo 12 skrčených koster patřících dospělým i dětem, dále zde byla lebka psa, náhrdelníky z třetihorních mušlí a četné hliněné nádoby zdobené bílým a barevným vzorem. Jde zde o doklad moravské malované keramiky, kdy lidé pohřbívali své mrtvé ve skrčené poloze. Příčina hromadného pohřbu v hrobě zůstává dodnes záhadou.
V trstěnickém katastru byla v roce 1959 v trati Kleštěnec (Hroby) nalezena na poli J. Čady č.p. 218 odpadová jáma z období moravské malované keramiky. Mělká jáma kulatého půdorysu obsahovala úlomky sekyrek z hadce (hornina nazelenalé barvy), nožíky z pazourků, kulatá závaží, dvě hliněné naběračky a mnohé keramické zlomky. Vedle toho zde byly i opracované srn-čí parůžky.
V závěru neolitu se rovněž setkáváme s ojedinělými nálezy z mědi. Takovým ojedinělým nálezem bylo měděné dláto nalezené u Trstěnic.
Dokonalejší kovové nástroje a zbraně se vyráběly až v době bronzové (slitina mědi a cínu), tj. doba zhruba vymezená léty 2 000 - 800 př. Kr. Výrobky z bronzu nebo jen jejich surovina se na Znojemsko dostávaly obchodem - směnou za zemědělské výrobky.
V době bronzové byla zemědělská výroba už tak rozvinuta, že můžeme mluvit o zemědělské nadvýrobě. Ta spolu se směnou a počátky řemesel vede k majetkové nerovnosti a sociálnímu rozvrstvení. V této době měl muž zájem na tom, aby po něm dědily jeho děti. Ve společnosti se proto přechází od matriarchátu k patriarchátu. Sociální nerovnost daná velikostí majetku se odráží i ve vybavení hrobů unětické kultury.
V roce 1923 narazil kostelník Hynek Březina na farském poli "Za kostelem" pluhem na velký kámen. Ukázalo se, že je to vrchní kamenná deska skříňového hrobu vytvořeného z velkých plochých kamenů. Hrob byl neobyčejně bohatý, neboť při ženské kostře bylo nalezeno přes 20 bronzových předmětů (hlavně šperků - řetízek, záušnice, náramky aj.) a na 10 nádob. Nebožka byla na posmrtný život bohatě vybavena, což svědčí o pohřbu dívky nebo mladé ženy z bohaté rodiny.
Hlubokou orbou při socialistické zemědělské velkovýrobě byly v letech 1959 a 1960 v polních tratích Horní Díly, Pod Vysokou a Polní Díly narušeny sídelní jámy a hroby z doby unětické kultury. Při tom byly nalezeny velké zásobnice, misky a hrneček vedle větších z bronzového drátu.

Obsah skříňového hrobu z doby bronzové


Při výkopu studny pro kravín JZD v trati U Nového rybníka v roce 1960 byla narušena sídelní jáma s ohništěm v níž byla nalezena malá kostěná dýka a keramické střepy.
Z mladší doby bronzové - z velatické kultury - bylo v roce 1959 při západním okraji obce Trstěnice nalezeno sídliště. Je na mírném návršíčku mezi silnicemi z Trstěnic do Horních Kounic a potokem Křtěničkou. V jámě o průměru 1,5 m a hloubce 1 m bylo nalezeno nedohotovené parohovité kladivo, zlomek kostěné "brusle", drobný kopytnatý klínek z jemné krystalické břidlice a řada střepů, zásobnic, šálků atd.
Kromě uvedeného sídliště z poslední doby bronzové byla z velatické kultury
nalezena J. Čadou z č.p. 218 u dvora Karolína v roce 1955 bronzová sekerka a velký kus suroviny. Na jiném místě u Karolína byl nalezen bronzový nůž. Za ojedinělý nález lze považovat i hrob s nádobami, který byl rozkopán při kladení vodovodů na dvoře statku JZD v roce 1951, patřícím dříve Aloisu Skálovi zachovala se pouze jedna typická dvojkónická popelnice. I z nálezů u Trstěnic vidíme, že bronz nalezl široké uplatnění. Výrobky z něj však byly drahé, neboť základní suroviny (měď a cín) se musely dovážet z velkých dálek. Proto se hledal jiný kov, lacinější a dostupnější. Tím se stalo železo.
I když první výrobky ze železa se u nás objevily už na konci doby bron-zové, došlo k rozšíření železa a k jeho širokému uplatnění až od 8. století př. Kr.
Starší doba železná (halštat) se na jižní Moravě představuje kulturou horákovskou. Jen na Krumlovsku je známo na dvacet horákovských sídlišť vyznačujících se mohylami, v nichž byli pohřbeni náčelníci.

Nádoba z mohyly z doby železné (halštat), výška 52 cm


U Trstěnic byla takováto mohyla odkryta v roce 1957 při hluboké orbě v polní trati Pečánky (Velká louka). Nebyla tak dobře vybudována a vybavena jako mohyla u Morašic. Jde zřejmě o hrob sociálně níže postavené osoby než v případě Morašic.
Kamenný kryt sem byl dopraven z větší vzdálenosti. Hrob v mohyle u Trstěnic objevený Josefem Čadou z č.p. 218 obsahoval především lebeční kryt, jinak kostra byla úplně strávena. Směrem k západu původně stála skupina sedmi nádob mezi nimiž vynikla zásobnice amforovitého tvaru. Další nádoby a misky měly různou velikost.
V roce 1984 byla zjištěna při úpravě pozemku pro lesní školku archeologická lokalita nedaleko myslivny Pustý zámek. Mezi nálezy je nejčastější keramika tmavých a světlejších tónů tmavá keramika má zbarvení od tuhy, která zvětšovala nepropustnost nádoby. Vedle keramických nálezů byla objevena i kolekce rohovcových (druh pazourku) úštěpů.
Teprve v mladší době železné (latén) - 400 př. Kr. - přelom letopočtu - přišli i na Znojemsko Keltové, první národ, který umíme pojmenovat.
Pod rostoucím tlakem římského imperia a v důsledku nájezdů germánských kmenů se zhroutilo i keltské panství u nás. Tehdejší svět byl uveden do pohybu, nastalo stěhování národů. Zatím se nenašly žádné důkazy o přítomnosti Keltů, Germánů či Římanů na území katastru obce Trstěnice.
V polovině 1. tisíciletí po Kr. na naše území pronikly slovanské kmeny. Slované měli i na Znojemsku dvacet opevněných hradisek. Nejblíže Trstěnicím se rozkládalo slovanské hradiště u Džbánic, kde při povrchovém sběru byly nalezeny střepy keramiky z doby 800 - 950 po Kr.
Osada z doby Velké Moravy existovala i u Trstěnic. Byly zde nalezeny esovité bronzové záušnice z té doby.
Největším přínosem Velké Moravy bylo přijetí křesťanství vládci tohoto státního útvaru. Jeho důsledkem bylo zavedení písma a tím uvedení všech Slovanů do vzdělaného světa.